… nejlepší nakonec ??? … no mělo by to tak asi být … a jak jsem v minulém díle naznačil … pro moji osobu teda určitě !!! Podmořský svět učaroval mnohému … a při návštěvě „Sea Life Aquaria“ vůbec nelitujete, že je „moře trošku instantní“ …

Musíte se ovšem probojovat přes hromady návštěvníků, kteří se „honí za rekordy“ a většinou si koupí „svatou pětici“ … kdy za cca 110 AUD navštíví v ukrutném tempu nejen akvárium, ale i vyhlídkovou věž, zvířátka v umělém pralese a především muzeum voskových figurín … kde se všichni vyfotí s „plastikovým Elvisem“ … a „radostné zážitky ze Sydney .. neberou konce“ …

… tedy nic pro mě … znáte mě … já jsem si zakoupil pouze vstup do akvária (za 38 AUD) … a vstoupil … musím uznat, že velkorysost v takových projektech Australanům nechybí … a do posledních detailů (vč. interaktivních pomůcek pro dítka školou povinná) dotažené prohlídkové sekce berou dech … namátkou zmíním jen „přístav v Sydney, zátoku rejnoků, žraločí údolí, vraky lodí, ostrov dugongů a taktéž velký bariérový útes“.

V připojeném videoklipu uvidíte tu „podmořskou rozmanitost v plné kráse“ … tak si udělejte chvilku času … a v klidu se pokochejte …

… tak „Hábrbridž a Operahaus“ máme úspěšně za sebou (prý jsou to „povinné pamětihodnosti“ Sydney) … a můžeme si ukázat „něco pro opravdové fajnšmekry“.

Já, zrozen ve „znamení Ryb“ (Ryba se píše s Velkým R) … mám slabost pro vše, co souvisí s vodou (možná i proto jsem do posledního sčítacího archu, v rámci „Sčítání lidu“ … vyplnil kolonku … „Jste věřící?“ … skromně jsem napsal … ANO … a jako svou primární církev/boha … jsem uvedl „boha Poseidona“ … to je ten sympatický vousatý strejda, co míchá trojzubcem rybí/Rybí polévku“). Proto má další zastávka ve velkoměstě … patří „fishmarketu, Rybímu trhu, Rybí burze, všem těm Rybím jídelnám a dalším periferiím, co nějak souvisí s potvorami z moře vytaženými“.

Vyčlenil jsem si pro tuto návštěvu celý půlden … a bylo to málo … než totiž obejdete všechny markety … začnete u „ojstrs“, poté pokračujete přes další mušle k malým krabům, velkým krabům … dále nesmíte minout humříky, langustíny, velké langusty … no a ryby … tak to je „nářez“ … v níže přiloženém videoklipu uvidíte jen zlomek toho … co si můžete na marketu koupit nebo si nechat připravit v četných jídelnách, které jsou všude kolem …

… v minulém díle „jsem se prý dotknul šikmooké rasy“ … však jsem se jim také omluvil … ale nedá mě to … na „fishmarketu“ je to ještě „větší masakr“ … a vůbec nechápu, jak ti šikovní Japonci mohli prohrát WW2 … no schválně … představte si stůl pro 4 šikmooké krasavice, každá má před sebou plný talíř krabů, krevet, ústřic, chobotniček, hranolků a nezbytnou „DietColu“ … jsou sebevědomé, perfektně učesané a oblečené, přes ruku kabelku (většinou kopii „DG či Vitonky“), v levé ruce „růžový telefon s jabkem“ (na kterém se houpají 2 až 3 přívěsky pandy pro štěstí) … SMSkují jako o život … a pojídají ty mořský potvory … u toho stačí ještě ochutnávat z talířů svých kamarádek … a brebentí tou svojí řečí … stál jsem tam „v němém úžasu, neschopen slova a pohybu“ … tak tohle my na Hané neumíme a nikdy umět nebudeme … no, asi proto jsme „zatím žádnou válku neprohráli !!“ … hergot, zase se jim musím omluvit … takže „sorry, holky … jo a dobrou chuť !!“.

Skoro po měsíční tvůrčí pauze (od posledního příspěvku) … se vracím k mé „spanilé jízdě na Sydney“ … kterou jsem uskutečnil v minulém měsíci. Díky velkorysému pozvání Paula Kvasnicky, jsem měl v Sydney zázemí … a navíc Paul se mě ujal skoro jako svého syna … a stal se mi m.j. i průvodcem po tomto velkoměstě. Věřte, že průvodce a dobrého rádce potřebujete, i když budete „studovat specifika Sydney na internetu sebevíc“.

Z Gold Coast jsme cestovali společně mojí Magnou (vyjeli jsme 10. července a v Sydney jsem pobyl celý týden) … a necelých 1 000 km jsme zvládli za cca 11 hodin (dorazili jsme večer, lehce povečeřeli … a já už spřádal plány na … první/prohlídkový den). Další den po snídani jsme autem vyrazili … no vyrazili … a vzápětí jsem poznal, co je to „pořádný trafik ve velkoměstě“ (město má přes 4,5 milionu obyvatel) … tisíce aut jedoucích sem a tam, město „roztahané na 60 km od západu na východ“ … my cestovali ze západní části … a k moři na východ … tak to autem jen tak v poledne. Ráno a a navečer je to masakr … ale tak už to chodí v každém velkoměstě. Projeli jsme město, Paul mě „uvedl do reality“ a ukázal vše podstatné … navečer jsme se vraceli domů celkem dlouho … od moře (Botany Bay) do North Rocks (naše bydliště v Sydney) je to cca 40 km … my to zvládli za více jak 4 hodiny …

… další den jsem se zařekl, že autem pojedu tak „maximálně pro rohlíky vedle do krámu …“ … vyrazil jsem tedy do města lodí … po řece Parramatta River jezdí takové rychlé, nízké lodě s příznačným názvem Rivercat … do centra města to trvá něco málo přes hodinu (a jednosměrná jízdenka stojí necelých 8 AUD … když to vynásobíte 18 … zjistíte, že v ceně máte zřejmě i přirážku za „řvoucí, nevychované australské haranty“ … všem dětem jsem nemohl šlápnout na nožičku … aby pro to řvaní měly pádný důvod … takže to musíte vydržet, obrnit se trpělivostí … a těšit se na „krásy Sydney“).

Jako první díl (z celkem tří) … z prohlídky centra města … jsem vyrobil krátký videoklip … kde jsem se pokoušel zachytit unikátnost „Hábrbriče a slavné Operahaus“ … z obou staveb na vás dýchá majestátnost a originalita … vždyť ten most postavili šikovní inženýři (a kupodivu ne sovětští) už ve dvacátých letech minulého století !!! … a Opera, to je příběh sám pro sebe … projekt vzniknul už v roce 1956 (dostavěli to až po 17 letech) … autorem je dánský architekt Jorn Utzon … zprvu si myslíte (když vidíte Operu z dálky), že ty řečičky o „dánském pití/chlastání“ mají něco do sebe … ale když procházíte vlastním „labyrintem jednotlivých sálů a hal“ … jste v němém úžasu … do reality vás ovšem vrátí „šikmoocí turisté“ … jsou prakticky všude, brebentí, všechno fotí a točí z nejnemožnějších pozic … a nejde se jich zbavit (mé upřímné sorry do Japonska, Číny, Koreje atd.) . Jo, záběry přímo z Opery prostě nemám … nešlo to … bylo jich „plenty“ …